Link Optimizer 4 – Konec manuálního linkování obrázků v Indesignu
24.9.2012
Fotografická praxe Zbyňka Ševčíka – Jak na Focení interiéru
16.11.2012
Ukázat vše

Objektiv – oko fotoaparátu – díl třetí

Samostatnou kapitolou jsou objektivy pro speciální práce. Vynechám zařízení určené ke snímání v oblasti mikrofotografie, v laboratorních a jiných podmínkách. Nejdůležitější jsou makroobjektivy a shift-tiltobjektivy.

– reklama Google Adsense –


Makroobjektiv svou konstrukcí umožňuje velké přiblížení k fotografovanému předmětu. Jeho použitím můžeme snímat drobné předměty nebo detaily. Plnohodnotně nahrazuje již popsané mezikroužky a předsádkové čočky. U kvalitnějších makro objektivů lze říci, že jsou kvalitativně v rozsahu makrofotografie lepší než kombinace průměrného objektivu s příslušenstvím pro makrofotografii.

Makroobjektiv


– reklama Seznam Sklik –


Shift tilt objektivy
Tyto objektivy nám částečně umožňují pracovat se zrcadlovkou stejně jako s velkoformátovou kamerou. Skládají se ze dvou částí, které lze vůči sobě posouvat a naklánět. S jejich pomocí můžeme korigovat sbíhavé linie při fotografování architektury, korigovat zkreslení způsobené náklonem fotoaparátu nebo pracovat s hloubkou ostrosti za použití Scheinpflugovi podmínky. Shift i tilt můžeme vzájemně kombinovat. V podobě těchto objektivů dostává fotograf nejúčinnější nástroj pro kontrolu perspektivy a rozložení ostrosti snímku.

Shift tilt objektiv
Shift tilt objektiv II

Jak jsem napsal tyto objektivy do určité míry nahrazují možnosti práce jako s velkoformátovými přístroji. V případě zájmu, by se tato kapitola dala dále rozvinout.

 

Závěrem k této kapitole slíbený domácí test objektivů
Jak jsem uvedl minule, v praxi se zkoušejí objektivy ve speciálních laboratořích, kde se snímáním testovacích obrazců a následným vyhodnocením snímků určují vlastnosti objektivů, které jsou potom zohledněny v MTF diagramu pro každý objektiv. Mi si ukážeme jak snadno otestovat to, co nosíme v brašně, abychom zjistili jaké vady objektiv má a při jakém clonovém čísle má ideální kreslící vlastnosti.

Stačí nám k tomu jakékoliv noviny, které připevníme na kolmou rovinu. Fotoaparát umístíme na stativ tak, aby objektiv směřoval na střed novin. Pomocí libely zkontrolujeme, zda máme mezi směrem objektivu a rovinou novin pravý úhel. Čím přesnější sestavení, tím dosáhneme přesnějšího výsledku v testu.

 test noviny

Pro dobrý výsledek by bylo vhodné rovnoměrné nasvícení plochy novin reflektory, ale pro naše potřeby postačí, když test budeme provádět v prostoru s rozptýleným světlem s relativně rovnoměrnou úrovní světla.

Po tomto základním nastavení si změříme expozici. Nejlépe ručním osvitoměrem jako dopadající světlo, nebo měřením s pomůckou. Oba způsoby byly vysvětleny v minulých kapitolách. Přesná expozice je důležitá, protože výsledky testu budeme posuzovat bez jakýchkoliv úprav nafocených snímků.

Fotoaparát přepneme na manuální režim expozice a nastavíme tak, aby úrovně ostrosti, jasu kontrastu a dalších volitelných nastavení byly na nule. Citlivost použijeme 100 ASA nebo nejbližší možnou. Automatiku použijeme pouze pro vyvážení bílé. Nastavíme maximální rozlišení fotografie, pokud to fotoaparát umí tak fotíme do RAWu abychom odstranili ovlivnění kvality snímku při zpracování ve firmwaru fotoaparátu.

Pokud bude někdo testovat objektivy na analogovém fotoaparátu použije film 100 ASA nejlépe klasické konstrukce. Filmy s tabulárními krystaly nejsou pro tyto testy příliš vhodné.

Fotoaparát zaostříme a exponujeme tak, že začínáme na plně odcloněném objektivu a s každou expozicí přicloníme o jedno clonové číslo až do maximální clony. Samozřejmě při tom upravujeme čas tak, abychom měli přesnou expozici. U zoom objektivů provedeme test pro každé ohnisko samostatně.

Výsledkem bude řada referenčních snímků, které následně vyhodnotíme. Fotografie otevřeme v námi používaném grafickém editoru a posuzujeme je bez jakýchkoliv dodatečných úprav.

 

Co vlastně testem zjistíme?
Pokud byla hodnota osvětlení v průběhu testu konstantní a byly dodrženy všechny podmínky správné expozice, tak by měla být celá řada snímků stejně exponovaná. Pokud jsou některé snímky světlejší nebo tmavší tak buďto neodpovídá příslušná hodnota času závěrky skutečné rychlosti závěrky, nebo neodpovídá uváděná hodnota clony skutečnému otevření clonového kroužku. V tomto případě doporučuji navštívit servis a nechat vše proměřit.

Protože noviny mají rovné řádky a na ně kolmé sloupce můžeme zjistit, jestli testovaný objektiv má optické zkreslení, v případě zoomu v kterých ohniscích se jak projevuje. Pokud v mezních ohniscích takové zkreslení najdete, doporučuji přetestovat tyto hodnoty a opravdu to zkusit po 1 stupni. Mám zkušenost, že stačí z 18-ky přejít na 21-ku a zkreslení se upraví. V praxi si stačí jen pamatovat, že se nesmí zoomovat až na zarážku.

Při pouhém pohledu na snímek můžeme pozorovat vinětaci a centrování. Protože jsou to vady, které se se zvyšující clonou snižují, až zmizí, můžeme zjistit, při které cloně se už neprojevují.

Co nás ale nejvíc zajímá je ostrost obrazu v celém obrazovém poli snímku. V grafickém editoru zvětšíme fotografii na 100% velikosti a porovnáváme ostrost středu obrazu s ostrostí v rozích snímku. V okamžiku, kdy usoudíme u snímku exponovaného určitým clonovým číslem, že ostrost v rozích je stejná jako ve středu obrazu, můžeme považovat toto clonové číslo jako ideální pro kresbu. Stejně porovnáme snímky s následujícími clonovými čísly. Dokud snímky vykazují stejnou ostrost lze clonová čísla, při kterých byla exponována považovat stále jako ideální. S postupným přicloňováním však dojde k postupnému úbytku ostrosti v celém poli. Jak velký tento úbytek ostrosti zjistíme opět porovnáním jednotlivých snímků.

Při testování analogových přístrojů je posouzení výsledků testu komplikovanější. Leckdo by namítl, že stačí negativy jen naskenovat a postupovat stejně jako u digitálního záznamu. Ale ono to tak není, protože filmový materiál je primárně určen k další reprodukci přes optickou soustavu. Ideální řešení je referenční negativy promítnout přes zvětšovací přístroj a vyhodnotit test v temné komoře. Jenže tady se dostáváme do problematiky, u které si nejsem jistý, jestli by měla čtenáře. V případě zájmu se jí mohu později věnovat.

Děkuji všem, kdo přečetli tuto kapitolu. Od příště se budu věnovat praxi. Pokud se rozhodne někdo k testu objektivů. Budu rád, když napíše své poznatky.

 

-Bc. Zbyněk Ševčík-





– reklama Google Adsense –

– reklama Sklik –


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *