Design – SuAmi jsou dokonalé miniatury háčkovaných zvířátek a postaviček
10.7.2016
Photoshop – Snadné vytvoření efektu slunečního světla
12.7.2016
Design – SuAmi jsou dokonalé miniatury háčkovaných zvířátek a postaviček
10.7.2016
Photoshop – Snadné vytvoření efektu slunečního světla
12.7.2016
Ukázat vše

Fotografování krajiny – krajinářská fotografie 1. díl

Asi každý fotograf nějakou tu krajinu vyfotil a tak se může zdát podivné, že z tak jednoduchého tématu chci udělat několika dílný seriál. Vždyť stačí vyjet někam do přírody a nacvakat pár snímků je naprosto jednoduché. Ale opak je pravdou.

 

Předem tohoto článku chci upozornit, že na těchto stránkách najdete také snadné úpravy fotografií, různé efekty, retuše a jiné triky pro Adobe Photoshop a najdete je zde.

Co to vlastně je krajinářská fotografie. Jedná se o jeden z nejstarších oborů fotografie. Jde většinou o určité ztvárnění prostředí v určitém významovém smyslu. Můžeme toto téma vzít třeba z pohledu místopisného, třeba Náchodsko, nebo ve vztahu k životnímu prostředí a ekologii. Můžeme použít koncepci časosběrnou, kdy se budeme vracet v časových intervalech na jedno místo a snímat je v průběhu ročních období a někdy i let. Lze dojít až k abstraktnímu pojetí. Jeden můj známý zpravoval projekt, který nazval „Jeden metr čtvereční země„. Opravdu si vytyčil metr čtvereční půdy a rozfotil ho v detailech.

 

Krajina je vše, co nás obklopuje

Není to jen příroda, ale i městská krajina, jako jsou parky a zahrady. Do krajiny patří i věci, které do ní vnesl člověk a jsou její nedílnou součástí. Ať už jsou to křížky a kapličky u polních cest, rozhledny, dnes často ozdobené anténami mobilních operátorů, pozůstatky industriální činnosti člověka, přehrady a podobně.


– Stáhněte si kompletní tutoriály kanálu dtpko.cz bez reklam –

Krajináři obvykle řadí fotografie do sérií. Výsledkem je výstavní soubor, nebo kniha či jiná publikační forma. Aby toho mohl fotograf dosáhnout, tak musí mít zpracovaný alespoň hrubý scénář, jak bude konečný soubor vypadat. Jedná se tak o cílevědomou činnost a nikoliv o náhodně vzniklé fotografie.

Ač se to nezdá, krajina fotografa vystavuje mnoha technickým problémům. Na rozdíl od ateliérové práce, kde si můžeme ovlivnit nasvícení scény tak, abychom ji mohli korektně naexponovat, se musíme v krajině přizpůsobit konkrétní světelné situaci.

 

_IGP7732

 

Co hlavním způsobem ovlivňuje celkový vzhled snímku?

Hlavním světelným zdrojem v krajině je slunce. To putuje po obloze a v každou denní hodinu a roční dobu svítí na stejnou část krajiny z jiného úhlu a jinou intenzitou. Proto se některá místa dají vyfotit jen v určitou roční dobu, mnohdy jen pár dní v měsíci, kdy má slunce určitý sklon a nasvítí námi zvolenou scénu, tak, aby se dala korektně exponovat. Stejně tak, jak se mění intenzita slunečního světla, tak se mění i jeho teplota chromatičnosti – barevné spektrum.

Oblačnost funguje v krajině jako nestabilní difuzér. Jestliže exponujeme dlouhým časem, tak nám mohou putující mráčky po obloze významně ovlivnit expozici. V okamžiku, kdy zakryjí slunce, tak se změní hodnota expozice a rázem máme snímek podexponovaný. Pokud snímáme větší celek, tak nám mohou mráčky dělat nepříjemné šmouhy na krajině.

Vzdušná vlhkost je další důležitý faktor. Jedná se o drobné částečky vody rozptýlené ve vzduchu. Od těchto částeček se odráží světlo a tvoří tak pomyslnou bariéru, které říkáme snížená viditelnost, nebo vzdušný opar.

 

_IGP0889

 

Voda a to statická nebo se pohybující. Při určitém úhlu dopadu světelných paprsků na hladinu vody ve vztahu k našemu stanovišti, se bude jevit hladina jako zrcadlová plocha. S tímto jevem se můžeme setkat i na mokrých listech stromů a jiných rostlin. Viděl jsem fotku jabloně a ta měla listy jak z alobalu.

Vítr, pohybuje v krajině vším, čím se dá pohnout. Převážně se jedná o koruny stromů, keře, trávu a podobně. Způsobuje tedy pohybovou neostrost, se kterou se budeme muset nějak vypořádat.

Všechny tyto věci se většinou vzájemně kombinují tak, že krajinář má opravdu své fotky zasloužené.

Navíc do toho vstupují další vedlejší faktory jako mravenci, pokud se nepodíváte kam stavíte stativ, divoká zvěř a v případě městské krajiny i hlídači parků a bezdomovci prahnoucí po portrétu.

 

Fotograf se také musí rozhodnout, jestli konečná fotografie bude barevná nebo černobílá

Obě tyto varianty používají jiné kompoziční postupy. Zatím co černobílá fotografie má povahu grafickou a využívá v kompozici převážně tvaru a tonality jednotlivých obrazových prvků, nebo struktury, tak u fotografie barevné využíváme v kompozici i barev jednotlivých skladebných prvků obrazu.

Způsobů jak s těmito kompozičními prvky pracovat je mnoho. Od monochromatického obrazu se zdůrazněním určité tonality, až po lokální tónování.

Podstatné je, že fotograf musí vidět alespoň rámcově konečnou fotografii a přizpůsobit jí nejen kompoziční, ale i technické parametry.

mestska-krajina

 

Co potřebuje krajinář, aby mohl začít pracovat?

Předně perfektní znalost techniky s kterou pracuje. Nemyslím na co je jaký čudlík na jeho fotoaparátu, ale aby znal kresebné vlastnosti objektivů, které používá, to znamená ideální clonu pro dosažení nejlepší kresby, jak se objektiv chová při různých směrech dopadajícího světla a případné vady objektivu. O testování objektivů se dočtete v jednom ze starších článků. To stejné by měl vědět o přesnosti měření, toho čím měří a případně o určení bílého bodu pro správné barevné podání snímku.

Pevný stativ je důležitou věcí. Ve výbavě krajináře. V krajině často, nebo spíše vždy používáme různé filtry, které snižují expoziční čas, při zachování potřebné clony. Pokud máme jen nějaký lehký z karbonu, tak pod jeho středovou tyč umístíme nákupní tašku, nebo nějaký pytlík a naplníme ho kamením, nebo dlažebními kostkami. Díky tomuto závaží má stativ lepší stabilitu. Jen se nám to závaží nesmí během expozice rozhoupat.

Polarizační filtr pro odfiltrování vzdušné vlhkosti reflexů vodních hladin a pro další světelné a tonální úpravy snímané scény. Přechodový filtr pro vyrovnání expozičních hodnot jednotlivých částí fotografované scény a filtr šedý pro případ, že potřebujeme snížit množství světla dopadajícího na záznamové médium. Též byla problematika filtrů popsána v jednom ze starších článků.

Velice efektní jsou snímky za špatného počasí. Opravdu dobře vypadá krajina těsně před, nebo těsně po bouřce, kdy ještě trochu prší a v loužích je patrné čeření hladiny kapkami vody a objevuje se v roztrhaných mracích sluníčko. Tady doporučuji pláštěnku nejen na sebe, ale i na fotoaparát. Vím, spousta výrobců uvádí, kolik má jejich přístroj utěsnění vůči vodě. Ale přece jen, je to lepší.

Jak jsem napsal, krajinářská fotografie patří k nejstarším oborům ve fotografii. Zabývalo se jí mnoho autorů. Proto každému zájemci o toto téma doporučuji podívat se do knih, jak to fotili jiní. Nenabádám tím k plagiátorství, ale je dobré vědět co v tomto oboru udělali jiní autoři.

V dalším díle se podíváme na to, jak se dělá pohlednice.

S přáním hezkého dne a dobrého světla

Bc. Zbyněk Ševčík



– Youtube kanál dtpko.cz – Tutoriály v češtině pro Adobe Photoshop –
Na Youtube kanálu dtpko.cz aktuálně 8870 odběratelů sleduje české tutoriály pro Adobe Photoshop. Přidáte se?
UKÁZAT





Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

0
    0
    dtpko.cz – Košík
    Košík je prázdnýNávrat do obchodu